„Jaký máš EXIF?“ se mě k fotkám pravidelně někdo ptá. Pokud z fotografováním začínáte, vězte, že EXIF je zkratkou pro Exchangeable image file format, což jsou zjednodušeně řečeno expoziční i jiné informace vkládané digitálním fotoaparátem ke každému snímku. V EXIFu je uvedená například použitá ohnisková vzdálenost objektivu, clona, expoziční čas, citlivost ISO, nastavení vyvážení bílé, způsob měření expozice a spousta dalších věcí. Takže, jaký mívám při fotografování krajiny ten EXIF? Čtěte dál.
Často na sociálních sítích i jinde vídám, že fotografové ke svým fotografiím připisují expoziční informace. Já to považuju za zbytečné a zavádějící, protože samotné nastavení expozice je jen jednou z mnoha částí tvorby fotky, ale o tom se rozepíšu jindy.
Pro alespoň hrubou představu v tomto článku uvádím, jak expozici ve dne při fotografování krajiny nastavuju.
Záleží na použité fototechnice i záměru
Tohle je důležité: Nastavení expozice je potřeba volit i podle použité fotografické techniky. Záleží, jaký máte fotoaparát, který je na něm nasazený objektiv, jestli fotíte z ruky a zda je tedy rozumné dodržovat bezpečný expoziční čas nebo máte foťák na stativu. Roli rovněž hraje, co je tvůrčím záměrem autora, jak má fotka podle jeho představy vypadat.
Jelikož je to všechno hodně individuální, popíšu, jak nastavuju expozici na mé nejčastěji používané fotografické technice v krajině, a ve dvou základních situacích.
Čím fotím: FF & 12–500
Do krajiny s sebou nejčastěji beru zrcadlovku s plnoformátovým snímačem (full-frame). Objektivy, které standardně nosím ve fotobáglu, pokrývají ohniskovou vzdálenost 12–200 mm. Někdy s sebou tahám 500mm objektiv, ale to jen tehdy, když jdu na jistotu. Docela se včetně těžkého stativu pronese.
1) Když chci mít objekt v popředí a celou scénu ostrou
Pokud chci na fotografii mít nějaký objekt v popředí, například borovičku na skále, zpravidla cílím na to, aby bylo zaostřené i pozadí. Pro info – u portrétní fotografie to bývá naopak. Portrétní fotografové zpravidla nastavují malou clonu f/2,8 nebo i menší, aby model/ku oddělili od rušivého pozadí. Já se také snažím objekt v popředí oddělit od pozadí, ale ne neostrostí. Spíš kompozičně.
V případě fotografování objektu v popředí i pozadí nastavuju nejčastěji clonu f/16. Pokud je fotografovaný objekt k objektivu fotoaparátu moc blízko, ani tak velká clona na full-frame fotoaparátu nestačí a pak je pozadí mírně rozostřené. Běžně nejvyšší clonové číslo f/22 většinou nenastavuju, protože pak už se zhoršuje kvalita optického výstupu objektivu. Jestliže však má objektiv největší clonu f/32 nebo ještě větší, pak si tu f/22 klidně nastavím.
Když chci mít celou scénu perfektně proostřenou, použiju některou z pokročilejších technik, například zaostřím manuálně trochu za objekt v popředí, abych docílil posunu hloubky ostrosti dál, co si předem spočítám nebo mi to zobrazí upravený firmware mé zrcadlovky. V ojedinělých případech využívám skládání expozic s posunem zaostřovací roviny, ale to už je složitější a hlavně časově náročnější varianta.
S fotoaparátem, který má menší crop snímač APS-C (DX u Nikonu), se krajina fotografuje lépe, hloubka ostrosti je větší, ale takový snímač zase nemívá moc velkou dynamickou pružnost a může hůře zvládat šum při vyšších citlivostech ISO.
Fotím-li krajinu s objektem na popředí, často nastavuju clonu f/16.
2) Pokud fotím jen vzdálené pozadí
Jestliže na popředí nic moc není nebo tam na fotce nic mít nechci a fotím jen vzdálenější pozadí, v pohodě stačí střední clona f/8 nebo f/11. Na středních clonách totiž objektivy většinou kreslí nejlépe.
Někdy ale i při fotografování krajiny bez popředí volím vysokou clonu f/16 nebo i f/22 záměrně. Proč? Abych docílil difrakce objektivu a slunce či lampy měly ty „hezké paprsky“.
Když fotografuju jen pozadí, nastavuju clonu f/8 nebo f/11.
Jak v krajině nastavuju citlivost ISO?
Citlivost ISO se snažím mít nastavenou na nízké úrovni, ideálně nastavuju základní hodnotu ISO 100, u Fujifilmů pak ISO 200. V případě potřeby, třeba když je málo světla, nastavuju ISO 200, ISO 400, v nouzi i vyšší. A naopak, pokud je světla moc, nastavím si nižší ISO 50. Ne každý fotoaparát však tak nízkou citlivost nabízí. Hodně vysokým hodnotám ISO 1600 a více se raději vyhýbám, dost to pak šumí i na plnoformátu. Záleží na plánovaném využití snímku.
Citlivost se snažím držet dole na hodnotě ISO 100 nebo ISO 200.
Expoziční čas podle světla na scéně
Třetí a poslední expoziční veličinou je expoziční čas. Jak jej nastavuju? Podle expozičního trianglu. Do krajiny s sebou často beru stativ, takže mi je vcelku jedno, jak dlouhý čas nastavím. Prostě v závislosti na světle na scéně, případně v kombinaci s nasazenými filtry podle tvůrčího záměru.
A jindy je naopak expoziční čas důležitý, třeba když fotím čmeláky na letní louce. Potom potřebuju nastavit nějaký hodně krátký čas.
Expoziční čas nastavuju podle světla na scéně a podle expozičního trojúhelníku.
Jak nastavit základní expozici? Pomůže Sunny 16
Studentům na fotokurzech radím jednu dobrou a dost starou fotografickou pomůcku – pravidlo Sunny 16 neboli Slunečná 16. Pokud zatím o nastavování expozice vůbec nic nevíte, pomůže vám udělat základní nastavení a pak už jen expozici jemně doladit.
Návod na Sunny 16 – Slunečnou 16
Když je:
- Jasno a jsou zřetelné stíny, nastavte pro ISO 100 clonu f/16, expoziční čas 1/125 s.
- Polojasno, měkké stíny, nastavte pro ISO 100 clonu f/11, expoziční čas 1/125 s.
- Oblačno, sotva viditelné stíny, nastavte pro ISO 100 clonu f/8, expoziční čas 1/125 s.
- Zataženo, žádné stíny, nastavte pro ISO 100 clonu f/5,6, expoziční čas 1/125 s.
- a tak dále, čím méně světla, tím menší clona.
Za stejných situací platí pro nastavené ISO 200 expoziční čas 1/250 s, pro ISO 400 potom expoziční čas 1/500 s.
Samozřejmě můžete hýbat se clonou, časem a vše různě kombinovat podle potřeby, ale pak už to není pravidlo Sunny 16. Po nastavení expozice podle pravidla Slunečná 16 stačí vyfotit testovací snímek a expozici si jemně dorovnat podle potřeby, například podle histogramu.
Závěr: naučte se pravidla expozice a půjde to samo
Jak je z textu výše vidět, univerzální nastavení expozice neexistuje. Vždy je potřeba expozici nastavovat podle využívané fototechniky, podle světla i kreativního záměru. Proto je dobré znát základy i to, jak se expoziční veličiny vzájemně ovlivňují.
Dobré světlo!
