Fotopoutník: Noční zámek Svijany a vánoční strom v dešti

Vánoční zámek Svijany v dešti.

Loni jsem fotil asi všechna města Českého ráje ve vánočním „kabátě“. Letos jsem je chtěl zaznamenat ideálně pod bílou peřinou, tak jsem čekal na sníh. Nebyl. Období okolo Třech králů je však poslední příležitostí, jak si vánoční výzdobu vyfotit. Tak jsem vyrazil, protože v neděli po třech králích už doba vánoční končí. Podívejte se, jak vypadá na Vánoce zámek Svijany.

Letos jsem plánoval města Českého ráje vyfotit nějak jinak, ideálně pod sněhem. Jenže po dobu celého adventu i Vánoc žádný pořádně nebyl. Pokud náhodou přes noc malinko nasněžilo, během dne bylo to zase roztálo. Nevadí, třeba to vyjde příště.

Vánoce doba končí po 3 králích

Jelikož po svátku Tří králů Vánoce končí, vydal jsem se s foťákem alespoň na nějaké nové vánoční místo – na zámek Svijany. Jak to dopadlo?

Během soboty poprchávalo, ale to mě neodradilo. Výbava do brašny a šup do terénu. Bylo super nevlídně – lehký déšť, ledový vítr, tma a zima. Tahle skladba mi už ani moc nevadí, má to i své výhody. Který jiný šílenec by šel v takových podmínkách ven fotit? No, já.

Jenže když jsem postavil stativ, úplně na férovku se rozpršelo, z nebe se začaly valit proudy deště. Že zmoknu já, na to už jsem zvyklý, ale horší je to pro fotoaparát. A taky pro objektiv.

Okolo budov je málo místa

Jelikož v okolí architektury nebývá moc prostoru, používám ultra-širokoúhlý objektiv 12–24 mm. Na snímačích APS-C to není nic neobvyklého, avšak pro snímače typu full-frame je to už pořádné sklo s dost vypouklou přední čočkou.

Protože tento objektiv má obří „záběr“, nemůže mít na sobě sluneční clonu, respektive ji má napevno a spíš pouze takovou symbolickou.

Proč o tom píšu? Protože když začne pršet, je skoro 100% jistota, že nějaká kapka ulpí na předním skle objektivu. A to je pak hned na fotce vidět v podobě rozmazané velké skvrny. Dalo mi tedy potom dost práce asi 20 skvrn na jedné fotce alespoň částečně odstranit v postprocesu.

Noční zámek Svijany, skvrna od kapky deště.

Co je ještě na nočním fotografování trochu problém? Obrovský rozsah jasů a stínů – okolo je tma, do toho šajnují reflektory osvětlující zámek a světélka na vánočním stromu. To asi žádný snímač zaznamenat nezvládne, takže jsem exponoval vždy třikrát, s odstupem 1–2 EV.

Parametry nastavení expozice

Ohnisková vzdálenost 12 mm (na full-frame snímači) citlivost ISO 100, clona f/11, expoziční čas 4–15–30 sekund.

Úplně fajn není ani rozdílná teplota chromatičnosti různých zdrojů osvětlení. Zámek nasvěcují takřka bíle svítící lampy, strom oranžové. S tím ale nic moc nenadělám, pro daný účel využití fotky – pro tento článek – jsem to neřešil.

Protože už fakt dost lilo, udělal jsem asi 20 obrázků, rychle sbalil techniku a šel ji schovat do auta. Fotoaparát a objektiv jsem osušil alespoň pomocí ubrousků. Jenže vtom jsem ještě od auta uviděl jeden možný pohled na scénu.

Takže znovu do deště, zimy, větru a tmy. Udělal jsem další minisérii a pak už to fakt zabalil. Výhody? Mokrá dlažba se parádně leskne, to nikdy jindy než v dešti či krátce po něm nevyfotíte.

Nakonec se mi ta poslední fotka líbí nejvíc, vkládám ji sem jako první.

A co dál?

Pak už jsem jel na další lokaci, ale o tom zase příště. Následovalo klasické několikadenní „uležení“ fotografií, zpracování v Adobe Lightroom a publikování sem. Snad příští rok už trochu sněhu napadne.