Během dlouhých zimních večerů fotím často za tmy. Zimní šedavé světlo/nesvětlo totiž za moc nestojí. Mířím hlavně na přírodní místa, mezi skály, do lesů, jeskyní, ke zříceninám hradů. Ale teď jsem vyrazil do města. Zaujal mě jeden průchod, který se prý občas mění v bránu do jiné dimenze. Je to pravda? Měl jsem štěstí a vyfotil ji. Podívejte se.
Hlavně v zimě, když je venku málo světla, se řídím svým heslem „Když není světlo, udělej si svoje.“ A tak s sebou kromě běžné foto výbavy, fotoaparátů, objektivů, stativů, tahám i osvětlovací techniku. Abych to všechno unesl i do kopců, a jelikož nemám k ruce asistenta, nosím mobilní záblesková světla, systémové blesky, odpalovací radiový vysílač a přijímač. Jeden z blesků má přijímač integrovaný v sobě.
Jelikož komponované scény fotím s manuálním nastavením expozice, manuálně nastavuju i blesky – jejich výkon a zazoomování lampy. Zoom blesku funguje podobně jako zoom objektivu. Na nejnižších hodnotách blesk svítí hlavně „do šířky“, na těch vyšších se kužel zužuje a svítí víc do dálky.
Jeden běžný městský průchod
Chodí tudy stovky lidí denně. Je to běžný průchod v jednom z měst Českého ráje. Poznáte, ve kterém? Malíři se sprejem v ruce průchod před časem legálně vyzdobili. Na stropě klasické zářivky, na zemi dlaždice, prostě běžný průchod, kterých je v každém městě asi několik.

Jeden běžný průchod v českorajském městě.
Jste-li ve správný čas na správném místě…
Jenže když máte štěstí a jste ve správný čas na správném místě, začnou se dít věci! Zářivky na stropě blikají, pohasínají. Průchod se ztemňuje. Najednou jej začne zalévat červené světlo. Odkud se bere? A pak se to stane. Na konci tunelu se rozzáří modrá hvězda, jejíž svit odráží stěny tunelu. Světlo stále sílí, táhne vás k sobě, je těžké odolat…
Jak jsem fotil
Nejprve jsem fotoaparát postavil na stativ, vycentroval doprostřed průchodu, srovnal kolmice i vodorovné linie. Ono se to úplně vždy nepovede, protože na malém displeji mobilu, přes který fotoaparát ovládám, toho moc nevidím. Ale už jsem se vybavil lépe, o tom však někdy příště.
Ke světelnému doladění scény, jako je na fotkách, potřebuju dva externí blesky, jeden ideálně odpalovaný z místa fotoaparátu. Jenže v patici foťáku byl zasunutý radiový odpalovač, byla obsazená. Pomocí GorillaPodu jsem blesk přimontoval k těle zrcadlovky, jak vidíte na ukázce.

Externí blesk připevněný na fotoaparátu pomocí GorillaPodu (mobilní foto).
Druhý blesk jsem měl v ruce a celou sestavu odpaloval přes WiFi z mobilu ve druhé ruce.
Expoziční data
Expoziční nastavení pro hlavní fotku: ohnisková vzdálenost 24 mm, citlivost 200 ISO, clona f/11, expoziční čas 1/125 sekundy.

Speedlighting v praxi.
Výkony blesků jsem si upravoval manuálně podle potřeby, stejně tak zoomování jejich lamp. Finální snímek je složený z pěti expozic, abych docílil lepší rozlití modrého světla hvězdy.
Červený blesk svítil od fotoaparátu, modrý naproti, z druhé strany tunelu. Jak docílit zabarvení světla záblesků? Pomohou gelové filtry. Nejprve jsem udělal několik testovacích snímků.

Už přichází…
Malé kouzlo na konec
Možná to ještě nevíte, ale pomocí externích blesků můžete „vypnout“ okolní světlo a udělat si svoje, podle potřeby, jako já na této lokaci. Záleží jen na nastavení expozice a výkonu blesků. Pokud okolní světlo není moc silné, jde to lépe než ve dne. Na slunci to půjde jen s výkonnými záblesky.
Trik je v tom, že na regulaci intenzity okolního světla na fotce má vliv nastavení citlivosti ISO, clony i expozičního času, kdežto na regulaci výkonu blesků má vliv jen citlivost a clona.
Více o tom, jak s externími blesky pracovat, připravuju na nový fotokurz kreativní tvorby se systémovými blesky. Máte-li zájem o účast, napište mi.
A na závěr ještě jednou výsledný snímek

Brána do jiné dimenze.