Ohnisková vzdálenost objektivu, řečeno zcela jednoduše, ovlivňuje, kolik se vám toho na snímek vejde. Čím menší ohnisková vzdálenost objektivu je, tím větší kus scény do fotky vměstnáte. A naopak, čím větší ohnisková vzdálenost objektivu, tím se toho na fotku vejde méně.
Ohnisková vzdálenost se uvádí v milimetrech. Fyzicky se jedná o vzdálenost mezi středem optické soustavy čoček v objektivu a rovinou snímacího média – digitálního snímače nebo fotografického filmu. Jelikož se délka optické soustavy zaostřováním trochu mění, výrobci ohniskovou vzdálenost uvádějí při zaostření na nekonečno.
Objektivu fotografové slangově říkají „sklo“. Které typy, podle ohniskové vzdálenosti, existují?
Rybí oka a širokoúhlé objektivy
Nejmenší ohniskovou vzdálenost, přibližně od 8 do 35 mm mívají objektivy typu rybí oko, ultraširokoúhlé a širokoúhlé objektivy. Takové objektivy jsou kratší, zabírají velký úhel scény – proto se nazývají širokoúhlé, neboli „širokáče”. Když jimi fotografové fotí, nazývají to někdy jako „široké ohnisko“.
Širokoúhlé objektivy objekty na scéně vizuálně zmenšují, ty vzdálenější od sebe ještě více oddalují, prohlubují a deformují perspektivu. Takže když někoho zblízka vyfotíte širokáčem, bude jeho nos nepřirozeně o dost větší než třeba uši.
Základové, portrétní a makro objektivy
Střední ohniskovou vzdálenost, okolo 50 mm, mívají základní čí základové objektivy, neboli „záklaďáky“. Jejich délka a velikost je tak nějak střední. Úhel scény zabírají zhruba takový, jako vidíte normálně okem.
Na základní objektivy ohniskovou vzdáleností navazují portrétní objektivy. Mají ohniskovou vzdálenost kolem 85 mm. Při fotografování portrétů podávají nejpřirozenější výsledky. O něco větší ohniskovou vzdáleností disponují makroobjektivy – zhruba od 90 do 150 mm.
Teláče a super tele objektivy
Další v řadě jsou teleobjektivy neboli teláče, přibližně od 150 mm ohniskové vzdálenosti výše. Teleobjektivy bývají mnohem delší než širokoúhlé objektivy, a také těžší. Jejich zorný snímací úhel je malý, objekty na scéně přibližují, zvětšují. Perspektiva je „placatější“.
Ještě nad nimi jsou pak super teleobjektivy, s ohniskovou vzdáleností třeba i více než 500 mm. To jsou takové ty těžké dlouhé „kýble“, které zřejmě vídáváte u některých fotografů sportovních akcí. Fotografové je používají na focení sportu, zvířat, ptáků, někdy s nimi pracují i paparazzi šmírující celebrity. Za úplně největší a nejdelší se dají považovat speciální astronomické objektivy a dalekohledy připojené k zrcadlovce.
Zrcadlové tele objektivy jsou kratší, ale mívají horší světelnost
Aby výrobci dosáhli menší hmotnosti, kratší konstrukce a nižší ceny tele objektivů s dlouhou ohniskovou vzdáleností zhruba nad 300 mm, existují na trhu i zrcadlové verze objektivů, podobně jako astronomické zrcadlové dalekohledy. Zrcadlová konstrukce objektivu však zpravidla znamená i jeho horší světelnost.
Zoomy a ultrazoomy – obří zoom neber
Hojně oblíbené a někdy i profíky používané jsou objektivy s proměnnou ohniskovou vzdáleností, neboli zoomovací objektivy – zoomy. Objektivy, jejichž rozsah je obří, se nazývají ultrazoomy, například 18-270 mm. To je ideální produkt pro neznalé foto začátečníky, ovšem jen z pohledu prodejců. Kvalita obrazového výstupu nebývá nejlepší.
U kompaktních fotoaparátů se častěji než s rozsahem ohniskové vzdálenosti setkáte spíš s uvedením násobku zoomu, například 2×, 5×, 10×.
Pamatujte: Čím větší rozsah zoomu objektiv má, tím horší bývá jeho kvalita výstupu. Nejlepší kresebnost mívají objektivy s pevnou ohniskovou vzdáleností, to jsou ty bez zoomu.
Pokud pořídíte objektiv s rozumným rozsahem ohniskové vzdálenosti, například 18-50 mm nebo 70-200 mm a s dobrou světelností, bude to v pohodě. 18-300 mm už je ale opravdu moc. Od takového objektivu kvalitu nečekejte.
Existují i různá „udělátka“, kterými ohniskovou vzdálenost svého objektivu zvětšíte nebo zmenšíte, například mezikroužky na makro, předsádkové čočky a telekonvertory.
Máte snímač APS-C nebo menší? Vynásobte ohniskovou vzdálenost crop faktorem
Ohniskovou vzdálenost výrobci uvádějí pro použití s fotoaparátem na kinofilm o šířce 35 mm (pozor, neplést těchto 35 mm s ohniskovou vzdáleností), neboli s fotoaparátem vybaveným digitálním snímačem velikosti full-frame.
Pokud objektiv nasadíte na fotoaparát se snímačem menším než je full-frame, aktuální ohniskovou vzdálenost zjistíte tak, že tu, která je uvedena na objektivu, vynásobíte crop faktorem snímače svého fotoaparátu.
Přečtěte si také Fotoradu #13: Co je crop faktor a full-frame.
