Jsou situace, kdy potřebujete něco vyfotit, ale je málo světla. Řešení? Nastavit menší clonu. Ale co když už to nejde? Tak vyšší citlivost ISO. To pak zase moc šumí. Potom už jedině delší expoziční čas. Jenže jak jej udržet, když u sebe nemáte stativ? Třeba přijde vhod 5 tipů.
Soumrak, večer, brzké ráno, interiér galerie nebo doma. To je pár situací, kdy bývá k dispozici málo světla. Dá se v takových situacích fotit? Ano, ale musíte tomu přizpůsobit nastavení expozice. Budete-li fotit „normálně“, budou fotky černé jako bota. A když to necháte na polo/automatice, nastaví takové parametry, že bude fotka většinou rozmazaná.
V extrémních situacích, kdy je málo světla, doporučuju fotit v manuálním režimu expozice. Zamezíte tím, aby si foťák dělal co chce.
Pokud už máte v malíčku, jak spolu souvisí 3 základní expoziční veličiny – citlivost ISO, clona a expoziční čas, zřejmě víte, co je zapotřebí pro pořízení fotky za špatných světelných podmínek. Stručně to shrnu:
a) Můžete nastavit menší clonové číslo
To by šlo. Jenže setové a zoom objektivy jsou málo světelné a někdy se třeba níž než na f/5,6 prostě nedostanete. Anebo potřebujete nechat nastavenou větší clonu, aby byla hloubka ostrosti větší a na fotce hezky zaostřené popředí i pozadí. Takže například s nastavenou clonou f/11 nebo ještě větší. Při špatných světelných podmínkách to tedy moc nepůjde.
b) Dá se nastavit vyšší citlivost ISO
Zvýšení citlivosti ISO snímače je další možností. Avšak méně kvalitní snímače starších zrcadlovek šumí i na 800 ISO už skoro tolik, jako když se koukáte na scénu přes oblaka prachu. Je lepší ISO držet nastavené raději nízko, pokud to jde. Tudíž vysoké ISO taky ne.
c) Třetí a poslední možnost je nastavit delší expoziční čas
Pokud už fotíte nějaký ten pátek (i jiné dny v týdnu), asi znáte pravidlo bezpečného expozičního času. To uvádí, jak dlouhý expoziční čas ještě udržíte z ruky, aniž by byla fotka rozmazaná. Jak si bezpečný čas spočítat? Jednoduše. Za jedničku s lomítkem dosaďte aktuálně použitou ohniskovou vzdálenost objektivu, kterou předtím vynásobte crop faktorem snímače svého fotoaparátu.
Pravidlo bezpečného expozičního času
1 / aktuálně použitá ohnisková vzdálenost objektivu × crop faktor snímače.
Příklad: 1 / [50 mm × 1,6 crop] (snímač APS-C Canon) = 1/80 sekundy.
Takový expoziční čas je třeba nastavit, aby se dal udržet z ruky při fotografování s objektivem o ohniskové vzdálenosti 50 mm na těle Canon se snímačem APS-C, pokud objektiv nemá stabilizátor.
Jestliže objektiv stabilizátor má, většinou zvládne stabilizovat expoziční čas alespoň o 2 EV delší, anebo ještě delší. Takže se zapnutým stabilizátorem udržíte místo 1/80 sekundy expoziční čas 1/20 sekundy, případně ještě o něco delší. Záleží, jak pevně a dobře foťák držíte.
Clona dle potřeby, ISO menší, časem pak expozici dorovnáte
Souhrn: Nastavte manuální režim expozice M. Clonu si nastavte, jak potřebujete, třeba střední clonu f/8 nebo f/11. Citlivost ISO normální, u starších foťáků max ISO 400 nebo 800. Expozičním časem nastavení expozice dorovnejte. Vyfoťte zkušební snímek. Je moc tmavý? Nastavte delší expoziční čas.
No jo, ale co když stabilizátor na objektivu, ani stativ po ruce nemáte a potřebujete udržet expoziční čas například 1/15 sekundy nebo i delší? Zkuste některý z těchto fíglů nebo je i zkombinujte:
1) Burstněte to, pokropte scénu
Nastavte si sériové snímání, aby foťák na jedno zmáčknutí spouště udělal víc snímků rychle za sebou, třeba 10. Bude fotit tak dlouho, dokud budete držet zmáčknutou spoušť nebo dokud se nenaplní buffer – vyrovnávací mezipaměť.
Potom si fotky prohlédněte. Je velká šance, že z těch 10 bude alespoň jedna ostřejší než ostatní.
2) Napněte popruh o krk
Tohle je tak trochu na frajera, ale někdy to zabere. Je potřeba fotit přes displej v režimu živého náhledu LiveView. Až budete mít foťák před sebou, napněte popruh, který máte za krkem, ať vás jakoby foťák táhne za krk. A foťte. Pnutí popruhu mezi foťákem a vámi přístroj trochu stabilizuje. Třeba to klapne.
Podobně fungují šňůrové „stativy“. Jeden konec přišlápnete nohou, druhý je připevněný k foťáku. Napnete a tím se fotoaparát trochu stabilizuje. Žádný zázrak od toho ale raději nečekejte.
3) Opřete se o stabil
Máte po ruce silnější strom? Nebo zeď, roh budovy? Stabilní dopravní značku? Opřete se o ně. Ideálně tak, aby se opíral bokem i přímo foťák a rukama jej u stabilní opory pevně přidržte. Jen bacha, ať si foťák o ostrou zeď neodřete.
Tenhle fígl docela funguje. Většinou díky stabilní opoře udržíte o dost delší expoziční čas i bez stativu.
4) Odzoomujte a pak to fikněte na poči
Z výše uvedeného pravidla výpočtu bezpečného expozičního vám možná dojde, že čím menší ohnisková vzdálenost objektivu, tím delší expoziční čas udržíte. S teleobjektivem se dlouhý čas drží blbě, zato se širokáčem to jde o dost lépe. Jak toho využít?
Máte-li objektiv s proměnnou ohniskovou vzdáleností, odzoomujte, nastavte menší ohniskovou vzdálenost. Místo 100 mm zkuste nastavit 50 mm, místo 50 třeba 28 mm. Záleží, co objektiv umožňuje. Ano, máte pravdu, fotografovaná scéna se oddálí, ale je větší šance, že bude fotka ostrá i při expozici delším expozičním časem.
No a pak si ji v klídku zase oříznete na počítači nebo v mobilu, čímž ten zoom zase doženete zpět. Moderní foťáky mají docela dobré rozlišení, takže se to celkem dá použít, když je nouze. A ano, změní se tím perspektiva. Ale někdy je lepší mít aspoň nějakou fotku než žádnou.
5) Položte a nesahejte
Ještě spolehlivější je foťák položit na tvrdý podklad – vršek zídky, pevné zábradlí, na kámen, na střechu auta (pokud v něm nikdo nehopsá) nebo třeba i na zem. Avšak jestliže si pod foťák jako ochranu vložíte třeba mikinu, tak bacha, ať moc nepruží.
Zaostřete raději manuálně, nastavte samospoušť aspoň na 2 sekundy a odpalte to. Sedí-li foťák opravdu stabilně, můžete takhle fotit i tím nejdelším expozičním časem, který máte k dispozici, tedy 30 nebo i 60 sekund.
A co blesk?
Blesk? Ten vestavěný ve foťáku? Nebrat. Zabíjí atmosféru. Jinak jo, nějaké posílení světla je taky řešením. Jenže pak už nepotřebujete fotit dlouhým expozičním časem.
Jde to i bez těchto fíglů?
Dá se delší expoziční čas udržet i jen tak, prostě úplně z ruky? Někdy dá. Musíte se však naučit foťák správně a hodně dobře držet, využít opěrné body na svém těle, umět pracovat s dechem nebo to tam seknout třeba „na reportéra“. O tom zase někdy příště.
Hýbající se objekt bude asi rozmazaný
Uvedené fígly mohou být řešením, jak se vyvarovat rozmazání fotky svým pohybem. Ale když se na scéně něco hýbe, třeba běží člověk, pes, auto jede, tak s tím nic moc nenaděláte. Při fotografování delším expozičním časem budou pohybující se objekty rozmazané.
Ostré fotky přeju!