Tento týden jsem vyrazil na 10 míst v různých lokalitách Českého ráje, k rybníkům, do skal, na kopce, do lesů i k řekám, ráno na východ slunce, ve zlatavém odpoledni, během večerní modré hodiny, když bylo zataženo, svítilo slunce nebo i ve větrném počasí. To je i příběh snímku od Svijan s Ještědem. Jak vznikl?
Poslední dny hodně fičí. Pokud rychlost větru přesahuje 30 km/h, sedím doma, zpracovávám fotky nebo pracuju na zakázkách pro klienty. Nefouká ale většinou celý den, sem tam se dá bezpečně vyrazit ven, třeba na mé vyhlídkové místo s výhledem na Svijany. Už jsem odtamtud zámek Svijany s Ještědem fotil, většinou ale jen 500mm objektivem, ukázka níže.
15 sekund plující oblohy
Tentokrát jsem si vystačil se 140milimetrovou ohniskovou vzdáleností. Chtěl jsem toho na scénu dostat víc a taky na sklo našroubovat šedý filtr + polarizák. Polarizační filtr, aby trochu odfiltroval závoj oblohy, neutrální šedý pro možnost expozice delším expozičním časem.
Trochu problémem hodně větrných dní je, že mraky po obloze jezdí jako na běžícím pásu. Říkám tomu „čekací světlo“. Na správný okamžik si musím počkat třeba půl hodiny či hodinu. U toho během zimních měsíců vždy solidně vymrznu, i když jsem nabalený jak pumpa před zimou. Teploměr sice ukazoval 7 °C, ale hodně ledově fičelo. To pak prostě profoukne. Bohužel ne všechny prvky fotoaparátu se dají ovládat v silných rukavicích.
Zámek Svijany + Ještěd si můžete pořídit domů jako fotoobrázek v rámu na stěnu
Poryvy destabilizují foto sestavu
Kromě čekání na světlo se při těchto podmínkách objevuje ještě další problém. Silné poryvy větru. Dokážou pohnout i těžkým fotografem, natož foťákem. Používám sice dost bytelný, hodně stabilní stativ, všechno na něm pořádně utahuju, ale i tak – jestliže zrovna pořádně foukne, při zvětšení obrazu v režimu živého náhledu LiveView je vidět, jak se scéna klepe.
Co všechno v těchto podmínkách hlídám?
Kromě běžných věcí, jako je pořádné utažení všech šroubů stativu a správné nastavení expozice, vyčkávám na okamžik, kdy:
- je nasvícené vzdálené popředí (Svijany 1,3 km),
- slunce zároveň osvětluje vzdálené pozadí (Ještěd 20 km),
- zrovna na chvilku pominuly nárazy větru.
Jak jsem už zmiňoval, mraky frčí po obloze docela rychle. Pořád se střídá slunce, stín, slunce, stín, přičemž doba slunečního světla trvá tak maximálně minutu.
Ale kdo si počká, ten se dočká. Zhruba během 45 minut „klepání kosy“ jsem pár expozic na paměťovou kartu nakonec uložil.
Pro zájemce expoziční data:
140 mm (na FF), ISO 100 + 200 + 400, clona f/16, polarizační + ND1000 filtr, expozice 15 s, WB na zataženo, složení HDR v Adobe Lightroom.
