Měsíc moc často nefotím, ale tentokrát jsem neodolal. Náhodně koukám z okna a vrcholek hory Kozákov se najednou rozzářil. Chvíli jsem to pozoroval. Na to, že má být zrovna úplněk, jsem nějak pozapomněl. Začal vyplouvat obří Měsíc. Rychle do terénu! Čtěte dál.
Rychle jsem sbalil fotovýbavu, popadl stativ a mazal na kraj vesnice na pole, odkud je pěkný výhled na všeňský kostel. Modrá hodina už pomalu přecházela v noc. Ještě po cestě jsem připravoval fotovýbavu, šrouboval na teleobjektiv destičku stativu, aby mě na místě nic nezdržovalo.
Po doběhnutí na pole jsem postavil stativ, nasadil techniku, svižně nastavil expozici, sestavil kompozici a manuálně doostřil. Jelikož jsou Měsíc v úplňku i nasvícený kostel hodně světlé objekty, přičemž okolí se utápí v temnotě, používám na tyto scény expoziční bracketing s odstupem 1–2 EV. Tři snímky jsou většinou dostačující, pak je na počítači skládám do jednoho.
Ale i pár sekund stačí k tomu, aby Měsíc poskočil o kousek dál a skládá se to složitě. Tentokrát jsem se úpravami moc nezdržoval, abych mohl fotku publikovat ještě v úplňkový den. Velké louže na polích jsou fajn na odrazy, akorát že mě po kotníky pohltilo bahno. Byl jsem zase jako čuně. A co výsledek? Mrkněte níže.
Únorový úplněk nad Všení s odrazem v polní louži.
