Ohňostroje nad Mnichovým Hradištěm a noční bahnění 2021/2022

Silvestrovský den jsme strávili na Jičínsku, s krátkou zastávkou v Prachovkách. Odpolední světlo bylo luxusní, jako už dlouho ne. Předchozí den to vypadalo, že budu mít o půlnoci volno. Byla mlha a viditelnost špatná. Ale v pátek odpo se obloha rozzářila do mnoha barev. To znamenalo, že mě na přelomu roků zase „čekali“ v terénu. A tentokrát to terén opravdu byl. Cítil jsem se jako noční buldozer. Mrkněte se na pár ohňostrojných snímků, které jsem pořídil nad Mnichovým Hradištěm.

Po cestě bousovský Betlém, Prachovky a Šikmá věž

První zastávku jsme si na Silvestra dali v Dolním Bousově, mají tam betlém s postavami v životní velikosti, návštěvu doporučuju, ještě se k Bousovu vrátím. Následoval přesun pod Šikmou věž v Prachovských skalách. Počasí se krásně vylepšovalo, dokonce začalo i svítit slunce a z 5 °C vyskočila teplota na 10.

Vylezli jsme na vyhlídku, ale Prachovky se už plnily výletníky. Nic pro mě. Vyfotil jsem si jen hezky opravený hotel, junior otestoval hřiště a sjeli jsme dolů k Jičínu. Rodinu jsem vypustil do města a pofotil zlatou. Výsledky v přípravě. Světlo se tak vyhezčilo, že se mi na paměťovku uložily i scény v modré hodině.

Jičínská zlatá a modrá

Nakonec jsme zůstali i na večeři. Silvestra neslavíme, takže otevřená restaurace přišla vhod. Tímto chválím Kozlovnu U Anděla, vaří tam skvěle, jen by mohli mezi obsáhlou masnou nabídku přidat víc bezmasých jídel. Místo jednoho třeba aspoň tři. Ale kozí sýr byl skvělý, čepovaný Birell taky. Někdy tam snad ochutnám i Kozla.

Příprava na noční výjezd

Po návratu domů chvíli oddych, káva, hodně kávy a příprava na noční výjezd. Cíle a téma, kam objektiv namířím, abych dosáhl předpokládaného výsledku, už jsem měl vymyšlené. Ještě doladit pozici. Pomocí map jsem si ji nahrubo spočítal.

Doma ulehli, tak jsem aspoň ještě roztřídil pár snímků z odpoledne a nějak po 23. hodině vyrazil. V předchozích letech byly mým cílem silvestrovské a novoroční ohňostroje nad Turnovem, Bělou, Benátkami, Mladou Boleslaví i na jiných místech nejen v Českém ráji. Cíl 2021/2022: okolí Mnichova Hradiště.

Bahnozer

Po zaparkování a vyšlápnutí na kopeček moje kroky pokračovaly okrajem pole. Těch 10 °C udělalo své. Vypadalo to, jak když mám sněžnice. Jen místo sněhu boty obalené bahnem. Jako když jede buldozer. Naštěstí mi boty zůstaly na nohou, byť se někdy přilepily do bahna tak silně, že tam skoro zůstaly.

Na místě kontrola a série snímků

Uprostřed noci kdesi na poli, v bahně, ani Měsíc nesvítil. Na místě, kde jsem předtím nikdy nebyl a šel jen podle intuice. Pro kontrolu výhledu mi posloužil dalekohled, bez něj bych si ani neškrtl. Nakonec se podařilo a asi 5 minut před půlnocí se nohy stativu zapíchly do bahna. Nasadit objektiv, tělo, dálkovou spoušť, kontrola nastavení, zkušební expozice. Obloha už se rozsvěcovala.

O půlnoci to začalo. Podívaná to byla pěkná, lidé měli hodně arsenálu. Jen se to moc nelíbilo zvěři, občas okolo mě po poli něco proběhlo do úkrytu. Celkem mi to vyšlo zhruba na 120 snímků, občas jsem měnil ohniskovou vzdálenost a nastavení expozice. Ve výsledku z toho bude asi 5 fotografií, ty nejlepší tak dvě.

Ahoj roku 2021, nebyl jsi lehký. A vítej, nový roku! Možná budeš ještě těžší.

Nějak po půl jedné 2022 intenzita světelných růžic zeslábla, příroda se nořila do tmy. A já, se sbalenou technikou vyrazil zase do bahna. Čekal mě kilometr zpět k autu.

Výsledek? Jo, jsem spokojen. Mám radost z objevené lokace. A mnichovohradišťské petardostřelectvo se docela činilo. Nejsem toho příznivcem, ani nic neodpaluju, pouze závěrku fotoaparátu. Jenže když už to lítá do vzduchu, proč si to aspoň nevyfotit? Byla by škoda, kdyby to vylítalo jen tak.

Novoroční přípitek až ráno nealko Geishou

A co novoroční přípitek? Byl až ráno, nealkem Geisha Velvet.

Díky za přízeň, mějte příjemný rok 2022!

P.S. Za to nové cookie okno, které vám asi vyskočilo, pardon, EU si to teď žádá.

 

Kalendáře z Českého ráje na rok 2023 už jsou skoro vyprodané, zbyvá pár posledních kousků…