Fotorada #66: Co je White Balance (WB) a jak vyvážit bílou

Vyvážení bílé neboli White Balance má zkratku WB a nabídku pro nastavení najdete na každém fotoaparátu. K čemu je to dobré a jak tento parametr nastavit, aby byly fotky pěkné? Čtěte dál a vyzkoušejte v praxi.

Jistě víte, že když je zataženo, je obloha tak trochu do modrošeda. Během východu a západu slunce se zase nebe i krajina barví do teplých tónů. A během dne je venkovní světlo tak nějak neutrální.

Podobně to funguje u umělých zdrojů světla. Plamen ohně nebo svíčky má barvu teplou do oranžova. Klasická žárovka s wolframovým vláknem svítí žlutě. Běžná zářivka bíle nebo žlutobíle, staré úsporné žárovky – výbojky mají někdy barvu až modro-zelenou a moderní LED svítidla buď studeně bílou nebo teplejší nažloutlou. Rtuťové výbojky na sloupech svítí zeleno-modro-bíle, sodíkové oranžově.

Slunce je ráno a večer červené či oranžové, během dne vypadá žluté až bílé. I vycházející Měsíc v úplňku mívá teplou naoranžovělou barvu, ale vysoko na nebi může být i do modra.

Mozek bílou pořád vnímá jako bílou, fotoaparát to neumí

Lidské oči rozdíly vnímají perfektně. I když se barva světla během dne a noci mění, mozek barvy dokáže pořád v pohodě rozlišit a bílá se stále jeví jako bílá. Ať je zataženo nebo slunečno, tráva je stále zelená, jahody červené, borůvky modro-fialové.

Fotoaparát tohle ale neumí. Je z výroby kalibrovaný na určitou základní barevnost světla. Pokud by si ponechal nastavení stále stejné a místo slunečné oblohy by se zatáhlo, bílá barva už bude mít barvu odlišnou, taktéž jiné barvy se změní.

Proto musí být foťák schopen posoudit, jaký asi typ světla zrovna na scéně je a na ten se umět nastavit. Anebo mu to musíte poradit a nastavit jej správně vy.

White Balance – vyvážení bílé

Velké rozdíly bývají s proměnou typu světla vidět hlavně na bílé barvě. Z toho důvodu se nastavení na určitý typ světla nazývá vyvážení bílé (barvy), v angličtině White Balance – WB. Tato zkratka bývá uvedená u nastavovacího tlačítka nebo v nabídce nastavení fotoaparátu.

Ve zkratce tedy cílem je, aby bílá bílou byla na fotografiích. To je taková malá záruka, že budou na snímku správně zaznamenané i další barvy.

Teplota chromatičnosti světla v kelvinech

Stejně jako jiné veličiny, i barevnost světla se dá měřit. Označuje se to jako teplota chromatičnosti světla. Měrnou jednotkou jsou stupně kelvina se zkratkou K, bez zobrazení symbolu stupňů °, jako to mají třeba stupně Celsia.

Co to má společného s teplotou? Docela hodně. Jen s tím rozdílem, že u teploty chromatičnosti světla je tomu naopak než u teploty vzduchu.

Čím teplejší zdroj světla je, tím bělejší barvu mívá. Jako malá mnemotechnická pomůcka poslouží třeba případ, když si vzpomenete, že modro-bílé světlo plamene autogenu má fyzicky mnohem vyšší teplotu než oranžový plamen svíčky. V případě „svářečky“ však také záleží na použitých plynech, které plamen mohou zabarvit.

„Studenější“ světlo má více K než „teplé“

Podobně to funguje i ve fotografii. Aby to nebylo moc jednoduché a snadné na pochopení, vězte, že čím studeněji světlo působí, tím má vyšší teplotu chromatičnosti v kelvinech.

Oranžové slunce při východu či západu je sice pocitově teplejší než slunce v poledne, ale teplota chromatičnosti světla slunce při západu jeho nižší než v poledne.

Denní světlo = 5200–6000 K

Za základ se většinou považuje klasické denní světlo okolo poledne za jasného slunečného počasí, které má teplotu chromatičnosti okolo 5200–6000 K. Fotoaparát se může pokusit poznat, jaké je okolo světlo a podle toho se sám nastavit, anebo to můžete udělat i manuálně, což bývá často přesnější a barvy na fotce pak mohou být pro diváka příjemnější.

Například u zrcadlovky Canon, když nastavíte symbol WB na sluníčko – jasné, slunečné počasí – bude fotoaparát nastavený na teplotu chromatičnosti světla 5200 K. Níže uvádím možnosti nastavení WB u zrcadlovek Canon, od nejteplejšího světla po vizuálně chladnější:

• klasická žluto-bílá žárovka – 3200 K,
• zářivka 4000 K,
• slunečno, jasno – 5200 K,
• oblačno – 6000 K,
• fotografický blesk 6000 K,
• stín – 7000 K,
  
• AWB (automatické vyvážení bílé) funguje v rozmezí 3000–7000 K,
• ▶▪◀ (vyvážení bílé podle referenčního snímku) – možnost 2000–10000 K, 
• K (nastavení bílé přímo v kelvinech) – možnost 2800–10000 K.

Teploty chromatičnosti pro jednotlivé předvolby se mohou u různých značek i modelů fotoaparátů mírně lišit.

Auto White Balance – automatické vyvážení bílé (AWB)

Kromě přednastavených možností můžete zvolit i automatické vyvážení bílé neboli Auto White Balance, zkratka AWB. Fotoaparát se pokusí nastavit vyvážení bílé automaticky. Docela dobře to funguje během běžných dní, kdy je jasno, polojasno nebo oblačno. Ale i tehdy může být někdy lepší nastavit WB manuálně nebo alespoň pomocí předvolby. To však nejde v každém režimu fotografování.

Nastavit manuálně vyvážení bílé WB NEmůžete, pokud fotíte v režimu nastavení expozice Auto (plně automatický režim), anebo ve scénických režimech Krajina, Portrét, Sport a dalších plně automatických, kdy si foťák nastavuje všechno sám, včetně WB. V těchto režimech je tedy napevno nastavená volba AWB.

V expozičních režimech Prirota clony (Av/A), Priorita času (Tv/S), P nebo v manuálním režimu M si vyvážení bílé můžete nastavit podle potřeby.

Proč a kdy nepoužívat Auto White Balance AWB?

I když automatické vyvážení bílé funguje během denního fotografování docela dobře, jsou situace, kdy je lepší nastavit WB manuálně. AWB nemusí fungovat správně,

• jestliže fotíte skládaný panoramatický snímek – pro každou dílčí scénu by totiž mohlo v režimu AWB dojít k mírně odlišnému nastavení vyvážení bílé,
• na východy, západy slunce nebo když na scéně převládá jedna barv, případně fotografujete-li v silném protisvětle,
• pro brzké ranní, večerní, noční fotografování,
• během focení při umělém světle.

Pro jemnější a pokročilejší nastavení WB máte ještě několik možností:

a) ▶▪◀ Vyvážení bílé podle referenčního snímku

Jestliže chcete co nejpřesnější nastavení WB, můžete si ji „naměřit“ na neutrálně bílé nebo neutrálně šedé barvě. Jak na to?

1. Vyfoťte neutrálně bílou nebo neutrálně šedou destičku, aby zaplnila celý snímek. Dejte pozor, aby byla nasvícená stejně jako objekt, který pak chcete fotografovat. Je dobré zmínit, že pro tyto účely existují kalibrační destičky či karty, protože není bílá jako bílá. Namířit pouze foťák na bílou fasádu domu nebo na bílou čtvrtku tedy nemusí znamenat přesné nastavení WB.
2. U volby nastavení WB následně vyberte volbu pro manuální kalibraci ▶▪◀, případně podobný symbol, nahlédněte do manuálu ke svému fotoaparátu.
3. Najděte snímek, kde máte destičku vyfotografovanou, potvrďte jej jako referenční.
4. Hotovo. Fotoaparát má teď vyvážení bílé WB nastavené tak, aby byla bílá i všechny ostatní barvy na fotografiích zobrazené správně. Avšak pozor, pokud dojde ke změně světelných podmínek nebo třeba jen fotoaparát natočíte na druhou stranu scény, nastavení už nemusí být správné, jelikož „teplota světla“ se zřejmě změnila.

Místo neutrálně šedé barvy existují i další nástroje, například ExpoDisc – jakési poloprůhledné víčko, které našroubujete na objektiv, anebo barevné kalibrační tabulky. Ty profesionální vás mohou vyjít i na několik tisíc korun.

Tip: Místo ExpoDiscu, který stojí přes tisícovku, můžete v nouzi použít poloprůhledné plastové víčko od nápoje, které umístíte před objektiv, namíříte na fotografovanou scénu, vyfotíte a vytvoříte si tak referenční snímek pro manuální vyvážení bílé. Není to sice 100% přesné, ale funguje docela dobře.

b) K – manuální nastavení teploty chromatičnosti

Dalším ze způsobů nastavení WB, který ale nemusí umožňovat všechny fotoaparáty, je manuální nastavení teploty chromatičnosti v kelvinech. V nastavení WB vyberte volbu K a zvolte požadovanou teplotu světla, na které bude fotoaparát pak nastavený, viz například přehled teplot chromatičnosti druhů světla výše.

c) Nastavení WB od oka podle LiveView

Ještě máte jednu možnost, jak WB nastavit. Zapněte si živý náhled LiveView na displeji, pokud fotoaparát tuto funkci nabízí. Potom zkuste měnit nastavení WB, vyzkoušejte různé předvolby. Když nějaká na displeji odpovídá realitě, nastavte si ji. Anebo můžete manuálně měnit teplotu chromatičnosti a změnit nastavení přímo v kelvinech.

Může se hodit: Jak snadno a rychle v post procesu na fotografiích správně vyvážit bílou

Teplota chromatičnosti a nastavení WB nemá vliv na nastavení expozice

Pamatujte, že ať nastavíte WB jakkoliv nebo to necháte na automatice AWB, nebude to mít žádný vliv na nastavení expozice a ve výsledku ani na světlost či tmavost fotky. Pomocí nastavení WB jen určujete, jestli mají mít snímky studenější, neutrální, anebo teplejší nádech.

Fotoaparát nastavení WB „dorovnává“

Jak celé to nastavení WB vlastně funguje? Jakýmsi způsobem dorovnávání. Když je běžný slunečný den okolo poledne, měla by tomu odpovídat volba WB Slunečno, symbol sluníčka.

Jestliže ale místo symbolu sluníčka vyberete symbol obláčku, fotoaparátu tím „řeknete“, že se má přenastavit na pocitově studenější barvu na scéně.

Foťák zareaguje, pomyslně si řekne „Aha, musím to dorovnat a barvy oteplit.“ A snímky budou najednou působit teplejším dojmem.

Funguje to i opačně. Je-li slunečno, ale vy z nějakého, například kreativního důvodu chcete mít fotky pocitově studenější, trochu do modra, nastavte místo symbolu sluníčka třeba symbol žárovky.

Fotíte do RAWu? Pak je skoro jedno, jakou volbu WB nastavíte, ale…

Fotíte-li do formátu RAW, máte velkou výhodu. Vyvážením bílé WB se nemusíte moc zabývat a můžete ji přenastavit nebo doladit až při postprocesu, během zpracování fotografií na počítači ve foto editoru.

…ale i když fotíte do RAWu, nastavte si WB správně

Doporučuji mít bílou nastavenou správně i během fotografování do RAWu, a to z důvodu, že se pak těžko doma u počítače vzpomíná, jakou asi barevnost to světlo na scéně vlastně mělo.

Každý soubor RAW s sebou totiž nese i malý náhled ve formátu JPEG, který se vám pak zobrazí na počítači. A máte-li během fotografování nastavené vyvážení bílé chybně, vypadá chybně i ten náhled. To vás pak může ovlivnit při dolaďování WB.

Experimentujte s WB

Jak vyvážení bílé lépe pochopit? Nastavte si různé volby WB během různých světelných podmínek a dívejte se, jak se pocitová barevnost fotografií mění. Jen si pak nezapomeňte nastavit WB na původní hodnotu nebo na AWB, ať si příště nezkazíte všechny fotky. To hrozí hlavně v případě, když fotografujete do formátu JPEG.

Druhá barevná osa: zelená vs. purpurová

Vyvážení bílé, tedy rozsah stupnice mezi červenou, žluto-oranžovou až modrou, není jediné, co má na barevnost fotky vliv. Ještě existuje druhá osa barevnosti, a to mezi zelenou a purpurovou barvou. I ta se dá u některých fotoaparátů ladit, ale o tom zase někdy příště.

Pár tipů na závěr pro vyvážení WB

• Chcete mít hezčí a teplejší západ slunce? Nastavte WB při fotografování západu sluníčka na zataženo nebo stín.
• Pro fotografování během svítání a modré doporučuju nastavit teplotu v K manuálně na cca 9000–9500 K. Ale raději si to vyzkoušejte.
• Na fotografie noční oblohy je dobré nastavit teplotu chromatičnosti 3200 až 4800 K, podle aktuálních podmínek. Pokud je na nebi tmavší obloha, je lepší nastavit 4000 a více K.
• Vyvážení bílé je subjektivní. Co někomu přijde jako „teplá“ fotka, jinému se může jevit „studená“. Foťte, ať se výsledek líbí hlavně vám, případně klientovi, když tvoříte na zakázku.

Pěknou bílou!

Zvládněte Pokročilé úpravy fotografií v Adobe Lightroom Classic

E-book Pokročilé úpravy v Adobe Lightroom Classic 2021.