Hotovo. Výstava menších fotografií na plátně Obrázky z ráje v kapli svaté Anny na vrchu Vyskeř skončila. Skončila už v září, ale až o pár týdnů později jsem se tam dostal, abych obrázky odnesl. Pár slov sumarizace v tomto článku.
Výstavu Obrázky z ráje jsem zahájil potichu a bez vernisáže někdy v polovině léta. S vyskeřským panem starostou jsme se domluvili na výstavním místě netradičním – přímo v kapli svaté Anny, vysoko nad Českým rájem. Nejprve mi to přišlo jako šílený nápad, ale proč ne? Kromě parádního rozhledu do ráje, který teď z Vyskře je, se mohli poutníci a turisté podívat dovnitř krásné kaple s kúrem a také na pár obrázků na plátně.
Celá akce byla trošku punková. Musel jsem vymyslet, jak obrázky v malém prostoru vůbec vystavit, protože na stěny s freskami je přimontovat není myslitelné. A také je nejprve vybrat a hlavně vyrobit. Natáhnout na rámy 30 malých platýnek zabralo dost času, stejně tak i samovýroba speciálních stojanů.
Ale nakonec se vše podařilo a jednoho horkého letního dne jsem celou výstavní kolekci nahoru vytáhl. Obrázky rozměrů 20 × 20 nebo 20 × 30 centimetrů jsou sice malé a docela lehké, jenže když se to všechno znásobí třiceti kousky + 4 stojany k tomu, byla to nahoru tahat fuška.
Návštěvníci, kteří se do kapličky každý týden od čtvrtka do neděle podívali, si mohli pořídit netradiční suvenýr z Českého ráje. Výstava byla totiž prodejní. Děkuji za zájem!
Kromě toho, že se mi alespoň trošku vrátily náklady vložené do realizace výstavy, jsem pak dolů z kapličky táhl o pár kilogramů méně. Díky šikovným průvodcům v kapličce se podařilo prodat skoro polovinu obrázků a pár dalších zákazníků ještě musím uspokojit.
Nahoru ve vedru, dolů na blátíčku. Pokud výstup na Vyskeř znáte, asi víte, jaké to je se nahoru a dolů škrábat, když je mokro a pěšina blátivá a pořádně klouzavá. Natož s těžším nákladem. Svatí z kaple mi však drželi palce, ani jsem se po cestě dolů nenatáhl a pořádný lijavec začal, až když jsem kolekci bezpečně uložil dole do auta.
Co dál? Výstavní kolekci doplním o nová dílka a zřejmě ji časem zase někde vystavím. Byla by škoda ji „sušit“ zabalenou někde v ateliéru, co myslíte?
