Je polovina listopadu 2022 a Český ráj je už několik dní pod pokličkou inverze. Mlha i přes den, v noci jako mléko. Komíny domů a výfukové splodiny tomu jen přidávají. Nefouká. A tak se inverze drží dál. Přitom na horách svítí slunce. Když mi to časově vyjde, vyrážím se do kopců nadýchat trochy čerstvého vzduchu. Minule jsem fotil z Vyskře, tentokrát, na svatého Martina, vyrazil na Kozákov. Jak to dopadlo?
Ani jsem až nahoru vyjet nemusel. Už někde kousek nad Lestkovem byla poměrně ostrá hranice té bílé deky, takže jsem zůstal raději tam. Z vrchu Kozákova se mi totiž příliš dobře nefotí, všechno je už dost daleko, na fotkách je pak vidět prd. Výškový rozdíl v porovnání s dolní krajinou je hodně znatelný.
Výběr místa se docela povedl, fotil jsem někde z luk u Podkozákova. Vidět bylo jen pár kopečků – Trosky, Tábor, vršek Vyskře, vrcholky stromů asi dvou kopců v Příhrazských skalách. V dálce Bezděz, Ralsko, Ještěd a asi Vlhošť. Pok Kozákovem se z mlhy nořila rozhledna Dubecko. A to je asi tak všechno, nic dalšího vidět nebylo, všechno schovala deka inverze.
Tentokrát jsem s sebou táhl víc výbavy, těžký, bytelný stativ, dlouhý a těžký starý manuální objektiv a pak klasiku – fotobágl plný další techniky. Cílem bylo otestovat, jestli půjde fotit 1000milimetrovou sestavou, kterou jsem poskládal ze staré a nové techniky.
Experimentování, bádání a hledání nových možností mě hodně baví. Musel jsem na extenderu přelepit pár kontaktů, pak vše pospojovat pomocí různých redukcí, posadit na stativ, manuálně zaostřit, nastavit vhodné expoziční parametry. To vše tak nějak od oka, protože měření expozice nefunguje, autofokus žádný k dispozici není.
Už když používám ohniskovou vzdálenost 400 nebo 500 mm, tak je každý otřes znát. A co teprve na 1000 mm! Musím vždy pořádně pevně postavit stativ, poutahovat na něm všechny šrouby, z těla fotoaparátu sundat řemen.
Proti rozklepání pomáhá taky fotografovat přes režim LiveView (byť na displeji nic nevidím), protože se tím eliminuje pohyb zrcátka. Nutná je delší samospoušť, třeba 10 sekund nebo dálkové ovládání spouště.
Pofotil jsem, co se dalo, přikládám pár ukázek. Na tvorbu fotoobrazu to kvalitativně asi nebude, jelikož bylo nutné fotografická data ještě dopravit v postprocesu, odšumět, doostřit. Tak aspoň na koukání. Jo a i přes obtížnější podmínky se mi podařilo vyfotit dokonce svatou Martinu, která se na černo-bílém koni procházela skoro už za tmy daleko pode mnou.
