Jaká je častá chyba začátečníků? Zasypou své publikum tunou podobných fotografií, na které se nikdo nechce dívat. Co s tím? Dejte si více záležet s výběrem a publikujte jen to nejlepší. Zjistěte v článku, jak na to.
Setkávám se s tím často, všude možně, při různých příležitostech. Autor fotografií se snaží diváky zasypat hromadou svých fotografií. Možná si myslí, že všichni potřebují masáž jeho fotkami. Přesněji – kvantem fotografií.
To je však velký omyl. Vím to, protože jsem ve svých fotozačátcích taky tak chyboval a snažil se divákům během promítání snímků ukázat co nejvíc.
Jenže nikdo se nechce koukat na 100, 200, 300 nebo dokonce 500 fotografií z jedné akce. NIKDO!
Pokud vám diváci říkají, že chtějí, vysvětlení je snadné: nemluví pravdu, ve snaze se vám zavděčit a nesdělit svůj názor na plná ústa. Ve skutečnosti je pro ně utrpením koukat na stovky snímků.
Problém je, že vám to na rovinu nikdo neřekne. Ale příště už asi nepřijdou.
„Mám toho trochu víc. Nestihl jsem to vybrat…“
Tenhle fotomor se šíří všude. Na Facebooku, rodinném promítání, na schůzce fotoklubu, dokonce i v médiích.
Pár příkladů, kde jsem se s tímto nešvarem během posledních pár týdnů setkal:
- V několika fotogaleriích na webech i na Facebooku.
- Během promítání na schůzce fotoklubu (byl jsem hostem).
- A teď se podržte, dokonce i ve fotogalerii regionálního zpravodajského média – opravdu, bylo v ní 92 (slovy: devadesát dva) fotografií! Podotýkám, že většina z nich hrozných a podobných si jak vejce vejci.
Jak se autoři obhajují, když jim řeknu, že většina snímků je k ničemu?
- „Nemám čas upravovat každou fotku.“
- „Neměl jsem čas udělat výběr.”
- „Je to můj styl, nekecej mi do toho.“
- „To k reportérské (krajinářské, dosaďte si cokoliv) fotografii prostě patří.“
- a další podobné výmluvy, kterým snad nevěří ani oni sami.
O čem to celé svědčí?
O čem svědčí, když se autor snaží chudákům divákům ukázat stovky svých podobných fotografií? Myslím, že o tomto:
- Je líný udělat pořádný výběr.
- Je neschopný své fotografie dobře zpracovat a upravit, oddělit zrno od plev.
- Divácké publikum je mu asi u zadnice.
Je to i váš případ?
Tak, co, není to náhodou i váš případ? Pokud ano, v pohodě. Taky jsem takhle v začátcích své publikum asi „pěkně“ prudil. Hlavní je, jestli s tím chcete něco udělat a přestat své diváky trápit.
Chcete? Mám radu, jak na to.
Méně je více
I ve fotografii platí osvědčené pravidlo: Méně je více.
Funguje to výborně už v případě komponování fotografie – čisté scény jsou takové vizuálně… hezky čisté. A funguje to perfektně i při prezentování fotografií divákům, v jakékoliv podobě.
Tak se toho, prosím, držte. Dejte si pořádně záležet s výběrem.
Opravdu nikdo se nechce dívat na hromadu fotografií, ať se vám zdají úplně super a pojí se vám s nimi třeba nějaké osobní zážitky. Jde totiž o to, že divák tam s vámi zřejmě nebyl.
4 tipy, jak ušetřit své publikum
1) Foťte méně a více nad scénou přemýšlejte
Vyfoťte si klidně jednu scénu vícekrát, z různých úhlů a pohledů, ať pak můžete vybírat. Ale foťte takových scén raději méně. Před zmáčknutím spouště fotoaparátu se zamyslete, jestli to opravdu za vyfotografování stojí.
2) Dejte si mnohem, mnohem více práce s tříděním fotografií
Vyberte na postproces jen pár snímků – místo 500 třeba jen 50 nejlepších.
3) Naučte se své fotky skvěle zpracovat
Fotografická technika i scény jsou plné různých nedostatků a vad (optické zkreslení, chromatická aberace, přepaly, „kácející se“ budovy, vypálená obloha, omezený dynamický rozsah,…), ale docela hodně se toho dá zachránit v postprocesu, během vyvolávání, třeba v Adobe Lightroom.
4) Z 50 prezentujte 20
Divákům z těch 50 fotografií prezentujte jen 10–20 úplně nejvíc top snímků – pokud se tedy nejedná o sérii z půlroční cesty na druhé straně zeměkoule.
Co si o vás řeknou, když dokážete vybrat to nejlepší? Možná tohle:
„Ty jo, to je super fotograf, takové skvělé fotky!“
Oni totiž nevědí, že se jedná o výběr 20 fotografií z 500.
Chcete působit jako špičkový fotograf, anebo jako fotobřídil, který fotí každou zbytečnost, nedokáže své fotky přebrat, vyhodit fotoodpad a ještě se vymlouvá na „nedostatek času“?
Popřemýšlejte. Važte si svých diváků, protože vám věnují svůj drahocenný čas – asi jedinou komoditu, které máme všichni k dispozici stejně, a která každý den, každou minutu nenávratně mizí v propadlišti minulosti.
Držím vám v tom palce a za všechny diváky upřímně děkuji!