Ať fotíte v plně automatickém expozičním režimu, v režimu P, v „poloautomatických“ režimech Priorita clony nebo Priorita času, ve scénických režimech Sport, Krajina, Portrét,… anebo v plně manuálním režimu M, pamatujte si, že systém měření expozice je jen jeden. Čtěte 1. díl seriálu Expozice stručně a jasně.
Začátky bývají krušné
Už pár let pořádáme fotokurzy. Jeden z nich, s názvem „Odhalte taje expozice“, je zaměřený na poznání tajů expozice a pochopení základních principů. V průběhu doby se snažím kurzy stále vylepšovat, aby naši studenti nastavení expozice a ovládání svého fotoaparátu co nejsnáze a nejrychleji pochopili.
Na začátku každého kurzu to vypadá trochu děsivě, informací je docela hodně. Ale myslím, že na konci fotokurzu snad všichni studenti jásají, že „to“ konečně zlomili.
Koupíte si zrcadlovku a ejhle
Jak to běžně vypadá v praxi? Koupíte si zrcadlovku. Má hodně čudlíků, nějaká kolečka, mnoho expozičních režimů. Do toho musíte zvládat správně zaostřovat. Když se prvně pokusíte udělat nějakou fotku v plně manuálním expozičním režimu M, zpravidla to dopadne špatně. Čím to?
Vše kolem nastavení expozice do sebe hezky zapadá, je to jednoduché
Začínající fotografové mnohdy tápají, jak správně nastavit expozici, aby byla fotka pěkná. Co je dobré k tomu znát?
Hodí se vědět 10 bodů:
1) Systém měření expozice je ve fotoaparátu pouze jeden; 2) Funguje stejně se všemi objektivy, u všech foťáků; 3) Jsou jen tři možnosti výsledné fotografie; 4) Existují pouze tři veličiny pro nastavení expozice; 5) Všechny tři veličiny jsou si rovny; 6) Každá z expozičních veličin má vliv i na něco jiného; 7) Základem je 18% šedá; 8) Foťáky mají vestavěný expozimetr; 9) Pokud je fotka moc světlá nebo tmavá, zasáhněte; 10) Když to foťák nezvládá, máte možnosti, jak mu pomoci.
Postupně všechny body, a možná i pár dalších, popíšu v seriálu Expozice stručně a jasně. Na konci každého dílu bude malý domácí test, který si můžete provést pro lepší pochopení. Čtěte 1. díl.
1) Systém měření expozice je ve fotoaparátu pouze jeden
Ať fotíte v plně automatickém expozičním režimu, v režimu P, v „poloautomatických“ režimech (nic takového neexistuje, jsou prostě taky automatické) Priorita clony nebo Priorita času, ve scénických režimech (Sport, Krajina, Portrét,…), anebo v plně manuálním režimu M, pamatujte si jedno zásadní pravidlo:
Systém měření expozice bývá v běžných fotoaparátech pouze jeden.
Fotoaparát vyhodnocuje světelné podmínky na scéně ve všech expozičních režimech stále stejně. Používá na to jen 1 měřicí systém. Představte si pod tím například nějaký senzor, který měří množství světla na scéně.
Tento senzor posílá informaci do jakéhosi vnitřního počítače. Ten pak řídí nastavení expozice a ukazuje světelné podmínky také v hledáčku na stupnici ukazatele expozimetru.
Je úplně jedno, v jakém expozičním režimu fotíte. O vyhodnocování světelných podmínek na scéně se stará vždy jen 1 měřicí systém. Pro zjednodušení říkejme systému měření expozice třeba „Expozimetr“, i když ten vypadá trošku jinak.
1b) Pozor, režimy měření expozice jsou něco jiného
Pozor – nepleťte si měřicí systém, neboli expozimetr, s režimy měření expozice. Ty bývají ve fotoaparátech 3–4.
Nastavení režimu měření expozice určuje, zda expozimetr vyhodnocuje podmínky:
- Na celé scéně, ale snaží se automaticky poznat, co zhruba fotíte = měření Matrix (Nikon) nebo poměrové (Canon), případně zónově (Fujifilm),
- Na celé scéně, ale větší důraz dává na střed snímku = celoplošné s posíleným středem (Canon), zdůrazněný střed (Nikon),
- Jen na části scény, kterou vidíte v hledáčku = částečné měření (Canon),
- Jen v malé části uprostřed snímku, případně v místě podle zvoleného zaostřovacího bodu = bodové (snad všechny značky).
V automatických expozičních režimech (Auto, scénické režimy) fotoaparát zpravidla používá poměrové měření (Canon), případně Matrix (Nikon), zónově (Fujifilm).
V režimu P, „poloautomatických“ režimech Priorita clony a Priorita času i v manuálním expozičním režimu si můžete režim měření expozice vybrat.
Domácí test #1
1) Položte foťák venku na stůl nebo umístěte na stativ, aby mohl fotit pořád stejnou scénu. Koukněte se do hledáčku, jestli je v něm něco vidět. Je jedno, co fotíte.
2) Vyfoťte postupně stejnou scénu:
- a) v plně automatickém režimu,
- b) v režimu P – nastavte ovladacím kolečkem nebo tlačítkem clonu f/8,
- c) v režimu Priorita clony (A/Av) – nastavte ovladacím kolečkem nebo tlačítkem clonu f/8,
- d) v režimu Priorita času (S/Tv) – nastavte ovladacím kolečkem nebo tlačítkem expoziční čas 1/125 s, na displeji možná uvidíte jen hodnotu 125.
3) Vzniknou vám celkem 4 snímky. Vypadají všechny stejně, jsou zhruba vyfocené stejně?
Pokud nemáte nastavenou korekci expozice, případně nějakou expoziční hodnotu, kterou není pro vyfotografování dané scény aktuálně možné použít (je moc světla nebo málo světla), měly by být všechny fotky stejné.
To je důkaz, že expoziční automatika funguje ve všech expozičních režimech stejně. Povedlo se?
Resumé
Měřicí systém – expozimetr – ve všech expozičních režimech funguje stejně a je ve fotoaparátu jen jeden. Avšak záleží, jaký máte nastavený režim měření – v jaké oblasti na scéně expozimetr množství světla vyhodnocuje.
Máte k 1. dílu dotaz?
Zeptejte se v naší Fotoradně. K dotazu připojte poznámku, že souvisí s 1. dílem seriálu „Expozice stručně a jasně”.
Tak zase příště.
